Můj milý blogýsku…



Dnes jsem dostala dvojku (2) z prvouky, protože jsem do úkolu napsala že kráva je fialová…

Paní učitelka mě ale pověděla že to není pravda a já jsem jí ale opravdu říkala, že jsem opravdickou fialovou krávu viděla na opravdový fotce. A potom mi dala 2 (dvojku). Byla jsem z toho celá smutná a proto jsem si řekla, že si taky založím svůj blogísek.

Tak jsem dnes zase potkala pepu Vyčadila, holky říkali, že je tlustej a smrdí, ale mě se líbí jakej je. Asi jsem se zamilovala. Je moc heskej, když sedí proti mě na pískovišti a myslí si, že nikdo nevidí jak se drbe v nose. :-)

Ale moje moc moc úplně nejvíc nejlepší kamarátka nykola si se mnou nechtěla hrát, já sem vzala na naše hřiště bárbíny, ale ona si šla raději hrát s Pepovo myší a když jsem se chtěla taky podívat, tak mě odstrčil a mluvil na mě moc zprostě a proto jsem ještě víc smutná. Tak jsem šla domu, stejně už dávali večerníčka a akorát jsem stihla začátek. nykola mi nakonec řekla, že bárbíny sou pro děti a ona že si s nim prostě už nikdy hrát nebude. Já si ale myslim, že až bude mít děti, tak si zase bude muset s bárbinama hrat.

Přitom vůbec neni pravda, že sem dítě když si hraju s bárbínama. já sem o dvaapůl měsíce starší než ona, protože jsem se narodila dřív, tak nevím proč na mě mluvila tak ošklivě.

Blogísku a vzpomínáš si, jak sem ti psala, že by mě úplně nejvíc nějvětší opravdickou radost udělalo, kdybych dostala poníka? No tak tatínek mi ho pořád nechce koupit i když jsme ho s maminkou hodinu (jako prostě hodně dlouho) prosili. Maminka i brečela. Když jí táta potom postrčil do hlavy lahví od piva. Táta má rád bráníka, proto mě vždycky ráno posílá s basou přes ulici do krámu. Je heský, když někoho něco baví, tatínek má rád pivo a já bych si taky jednou ráda našla nějakou zábavu na delší dobu. A tak poníka zase teda nemám.

Neska sem si stáhla do empétrojky nový písničky od 50 centa a Brytnyj spírs. Škoda, že si to nemůžeš taky poslechnout. To nás naučila paní učitelka ve škole. A všechny ve třídě sme si teď vyprosili od rodičů empétrojky až na Nikolu, ta žádné rodiče nemá a babička jí nikdy nic nechce kupovat. Já mám taky jednu, akorát jsem smutná, že to není ajpod jako má lucka. Až budu velká, taky si koupím ajpod.

S láskou Anča.

Jak to po sobě čtu, tak jsem zjistil, že to neplní původní účel parodie na blog(ísek), ale je to spíš nějakej sxizoidně depresivní emařskej blogpost… Tak nic no… Teď sem ale přišel na to, že blogy všech těch vypatlanejch bárbínek nepotřebujou parodovat, páč sou ftipný samy o sobě… Zkuste třeba napsat do googlu blogísek.

PS: Postavy jsou dnes výjimečně skutečně vymyšlené, události bohužel ne…




Líbí se vám článek? Chcete se o něj podělit? Přidejte ho! (volba topclanky.cz nevyžaduje registraci)

2 Responses to “Můj milý blogýsku…”

  1. p3p3_w0r3m1o Says:

    A já se už jsem se lekal, že Harvie objevil své "ženské" (dívčí?) já… :D

  2. Harvie Says:

    Muhaha si pis

Leave a Reply